Kostival

Vytrvalá rostlina s tlustým, bohatě větveným černým oddenkem, který je na řezu jasně bílí, ale rychle hnědne.

Rostlina má drsné chloupky. Často dorůstá až do jednoho metru.

Vyskytuje se hlavně na vlhčích lukách, okrajích lesů, příkopech, násypech, březích rybníků a potoků.

Používá se hlavně kořen, sbíraný na jaře v březnu a dubnu nebo na podzim v říjnu a listopadu. Nejvhodnější je říjen. Jako náhrada se používá list.

Obsahuje vysoce  hojivý purinový derivát alantoinu.

Bylinka mimořádně podporuje hojivé procesy vnitřní i zevní a podporuje tvorbu kalusu, který je potřebný u hojení zlomenin. Vynikajícím způsobem ochraňuje sliznice, vnitřně je tedy vhodný při žaludečních vředech, či popálení sliznic nebo při atrofii sliznic. Můžeme i kloktat.

Zevně používáme na pohmožděniny, hematomy, bércové vředy, hemeroidy, nehojící se rány, kožní záněty, vředy a podobně.

Pomáhá vykašlávání, a působí sedativně. Použití najde i při zánětech močových cest a při osteoporóze.

Nedoporučuje se dlouhodobé vnitřní užívání nebo podávání velkých dávek, tzn. 3 lžičky strouhaného kořene denně nebo 3 šálky po 150ml denně. A to po dobu max. 3 týdnů.

Při hojení podlitin, změkčování zatvrdlin a léčení kožních zánětu děláme následující směs - 2 díly strouhaného kostivalu + 1 díl strouhané syrové brambory + 1 díl strouhaného kořene celeru - klademe na místa ve formě kašovitého obkladu.

Popřípadě připravíme mast z kořene a touto mastí potíráme postižená místa.

Kostival patří k nejstarším léčivým bylinám vůbec.