- Štítky blogu
- tradiční čínská medicína
- tehotenstvi
- nemoci z pohledu TCM
- joga
- rebozo
- vonavyporod
- tehotenska-joga
- co-mam-cvicit-v-tehotenstvi
- svivalnik
- benkung
- jsem-po-porodu-co-ted
- mam-bolesti-beder
- chci-pomoci-v-tehotenstvi
- aniball
- snadnyporod
- porod
- vedomyporod
- porodjinak
- menstruace
- bolestivamenstruace
- steamy
- naparka
- vaginalninaparka
- bylinnanaparka
- studenenohyaruce
- i-love-joga
- jogove-cviky
- pojdme-cvicit
- zdrave-telo-zdravy-duch
- cvicime-vsichni
- cvicim
- chci-cvicit-v-tehotenstvi
- co-cvicit
- joga-cviky
- tejpovani
- proc-tejpovat-v-tehotenstvi
- tejp-bricha
- boli-me-kycle-a-bedra
- satek
- rebozo v tehotenstvi
- bolesti beder
- bolest bricha
- bolesti pri menstruaci
Kontakty
Jak se rodí Tinktura
Jak se rodí tinktura Harmonie tří pokladů: Tři dny, tři byliny a tři poklady TČM
Kdykoli se pouštím do nové receptury, je to pro mě malá cesta. Ne „rychlá výroba“, ale spíš něco mezi rituálem a výzkumem. Tahle konkrétní tinktura – Harmonie tří pokladů – vznikla z jednoho tichého večera stráveného nad knihou a to Farmakologie čínské medicíny. Původně byla jen suchou směsí pro přípravu doma, ale pro naprostou většinu zákazníků je domácí výroba odvaru příliš zdlouhavá a složitá. Přemýšlela jsem, jak by dnes měla vypadat směs, která pomůže tělu, jež běží dlouho na rezervy. Před 15ti lety, když jsem začínala masírovat, chodili jste na masáže a byly fyzicky unavení. Dneska chodite psychicky vyčerpaní a těla jsou fakt "vyhořelá" a jedou na rezervy z ledvin a kostí. A tak vznikla tahle směs tří pokladů, kterou jsem později převedla do podoby tinktury.
V TČM existuje pojem tři poklady – Qi, Xue a Yin:
Qi jako naše denní energie, která nás drží v pohybu,
Xue (krev) jako výživa a stabilita,
Yin jako tekutina, klid a hloubka.
Moderní člověk nejčastěji přichází s tím, že jeden z těchto tří pilířů začíná klesat. A když klesá jeden, dříve či později se ozvou i ty další.
TČM a moderní svět se občas míjejí
V tradiční čínské medicíně je základní forma užívání bylin jednoduchá: odvar. Pomalé, dlouhé vaření, kdy se byliny otevírají a uvolňují své těžší, hlubší složky. TČM nezná glycerin. Téměř nepracuje s tinkturami.
A už vůbec ne s rychlými formami, které si dnes dáváme do kabelky. Jenže… zkuste dnešního člověka přesvědčit, aby si každý den půl hodiny vařil byliny. Ráno do práce, odpoledne děti, večer únava. Reálně to dokáže jen hrstka lidí. Proto se u nás uchytily bylinné tablety (TCM Herbs) a samozřejmě tinktury – protože jsou praktické, jednoduché a dostupné pro každého.
A tady se začal rodit můj malý plán: vytvořit tinkturu, která respektuje principy TČM, i když forma je západní.
Tři byliny, tři poklady a tři dny práce
Do směsi jsem zvolila kombinaci, která v TČM tvoří jemnou osu pro doplnění Qi, krve a Yinu – tří základních pokladů, na nichž stojí rovnováha těla.
dang shen – podporuje energetický střed
huang qi – tradičně spojován s obrannou Qi
schizandra – sjednocuje Qi a vyživuje Yin
Každá z nich má v TČM své „chování“, svoji teplotu, směr i povahu. Aby tinktura měla sílu, rozhodla jsem se nejít cestou rychlého výluhu, ale postupem, který se co nejvíce blíží tradičnímu odvarku:
vícefázové vaření,
pomalejší otevírání bylinných struktur,
zahuštění odvaru,
jemné sjednocení s rostlinným glycerinem, který TČM sice nezná, ale pro západního člověka funguje skvěle.

Celý proces trval tři dny. A když píšu tři dny, myslím tím opravdové tři dny – otevírání, zavírání, zahřívání, odpočinek, čekání, znovu vaření. Protože nemám k dispozici automatický samočinný hrnec a nejsem ani zkušený čínský mistr odvarů, bylo třeba neustále hlídat teploty a míchat. Až teprve když měla směs správnou vůni, barvu, hustotu i energii, dostala své místo v lahvičkách.
Závěrem . . .
A tak tinktura Harmonie tří pokladů stojí někde na pomezí dvou světů. Vychází z tisícileté tradice, ale žije v naší uspěchané době. Vyrábí se pomalu, ale používá se snadno. A i když má jen pár kapek, nese v sobě kus těch tří dní, které jsem jí věnovala – tři dny trpělivosti, vůně bylin a starého řemesla. Je to malá lahvička. Ale pro mě je to připomínka, že některé věci se prostě uspěchat nedají. A že když se poctivost spojí s tradicí, vznikne něco, co má smysl.







