Démonický kortizol

Poslední dobou mám pocit, že za všechno může kortizol. Nemůžeš zhubnout? Kortizol. Budíš se ve tři ráno? Kortizol. Jsi unavená? Kortizol. Máš břicho? Kortizol. Dáš si dvě kávy a naštve tě soused? No přece kortizol.

Ze stresového hormonu, o kterém ještě před pár lety většina lidí skoro nevěděla, se stal takový hormonální strašák moderního internetu. A problém není v tom, že bychom o kortizolu mluvili. Problém je, že jsme z velmi chytrého a složitého systému udělali jednu jednoduchou pohádku: kortizol je vysoký, kortizol je špatný a musíme ho snížit.

Jenže naše tělo takhle jednoduše nefunguje. Kortizol potřebujeme. Ráno nám pomáhá vstát z postele, při námaze zpřístupňuje energii, pomáhá udržovat krevní tlak a podílí se na řízení zánětu i imunity. Bez kortizolu bychom nebyli krásně zenoví. Byli bychom vážně nemocní.

Co je kortizol a proč ho vůbec máme?

Kortizol je steroidní hormon vyráběný v kůře nadledvin. Nadledviny jsou malé žlázy sedící nahoře na ledvinách. Vypadají trochu jako dva malé kloboučky a na svoji velikost toho zvládají opravdu hodně.

Kortizolu se říká stresový hormon, což je pravda, ale jen část pravdy. Bylo by to podobné, jako kdybychom inzulinu říkali pouze „hormon po dortu“. Ano, dort s ním souvisí, ale jeho práce je mnohem větší.

Kortizol se podílí například na:

• udržování dostupné energie a glukózy,
• regulaci krevního tlaku a cévního tonu,
• reakci organismu na fyzickou i psychickou zátěž,
• řízení zánětlivých a imunitních reakcí,
• metabolismu tuků, bílkovin a sacharidů,
• bdělosti a fungování mozku,
• schopnosti organismu přizpůsobit se změně.

Mozek zavolá. Nadledviny odpoví.

Výrobu kortizolu řídí systém označovaný jako HPA osa – hypotalamus, hypofýza a nadledviny.

Nemusíte si ta slova pamatovat. Představte si tři lidi v kanceláři. Hypotalamus zjistí, že se něco děje, a zavolá hypofýze. Hypofýza pošle zprávu nadledvinám. Nadledviny vyrobí kortizol. Když je ho dost, informace se vrátí zpátky nahoru a systém přibrzdí.

Ráno nahoru, večer dolů: kortizol má vlastní denní rytmus

Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou je potřeba o kortizolu pochopit, je tahle: jeho hladina se během dne normálně mění.

V noci je nízká. Před probuzením začne stoupat a v období kolem rána bývá kortizolu nejvíce. Potom během dne postupně klesá a večer by měl být nízko, aby tělo mohlo přejít do odpočinku a spánku.

Proto mi nedává velký smysl věta: „Mám vysoký kortizol.“ První otázka musí být: kdy? Ráno? Večer? Po běhu? Při odběru krve, ze kterého máte hrůzu už od parkoviště?

Důležitá není jen jedna hodnota. Důležitý je také rytmus, schopnost reagovat a schopnost zase se vrátit.

Co se s kortizolem děje při stresu?

Představte si, že jdete lesem a před vámi stojí divočák. Tělo v tu chvíli opravdu nepotřebuje dlouhou poradu o work-life balance.

Potřebuje jednat.

Aktivuje se sympatický nervový systém, vyplaví se adrenalin a postupně se zapojí také HPA osa s kortizolem. Organismus zpřístupní energii, zvýší pozornost a přerozdělí zdroje tam, kde jsou právě potřebné.

To je zdravá stresová reakce.

Potíž moderního člověka je, že jeho divočák často nevypadá jako divočák. Vypadá jako padesát nepřečtených e-mailů, hypotéka, nemocná maminka, konflikt v práci, telefon, který pípne u večeře, dítě, které nechce spát, a hlava, která ani v jedenáct večer neumí zavřít krám.

Chronický stres ale neznamená automaticky chronicky vysoký kortizol

A tady narážíme na jeden z největších internetových omylů.

Člověk může být dlouhodobě pod obrovským tlakem a přitom nemusí mít kortizol jednoduše „pořád vysoko“. Při chronické zátěži se může měnit celý způsob fungování HPA osy. U někoho jsou hladiny vyšší, u jiného se denní křivka zploští a u dalšího může být reakce na nový stres naopak otupená.

Výzkum chronického stresu proto dnes mnohem více sleduje dysregulaci stresového systému než jednoduché dělení na vysoký a nízký kortizol.

Je to trochu jako s autem. Problém není pouze motor, který jede na příliš vysoké otáčky. Problém může být také motor, který neumí přidat, když je potřeba, neumí ubrat, když je hotovo, nebo celý den přeskakuje mezi plynem a brzdou.

Kortizol a život moderního člověka

Tady vzniká nejvíc zkratek. Vezme se jedna studie, jeden vzestup kortizolu a druhý den už internet hlásí, že daná věc „ničí nadledviny“.

Pojďme proto pár běžných strašáků uklidit.

Spánek

Spánek a HPA osa spolu velmi úzce souvisejí. Dlouhodobě rozházený režim, noční práce, nepravidelné usínání nebo chronicky krátký spánek mohou narušovat cirkadiánní systém, jehož je kortizol součástí.

Ani tady ale neplatí jednoduché „jednu noc jsem nespala = mám vysoký kortizol“. Výzkum akutního nedostatku spánku dává nejednotné výsledky. V běžném životě je podstatnější dlouhodobý rytmus než panika po jedné probdělé noci.

Pohyb

Ano, intenzivní fyzická zátěž může kortizol zvýšit. A ne, neznamená to, že je běhání špatné.

Sport je pro tělo stresor. Jenže stresor není automaticky škodlivý. Přiměřená fyzická zátěž je přesně ten typ podnětu, na který se organismus umí adaptovat.

Pravidelný pohyb navíc může měnit způsob, jakým tělo reaguje na další psychickou zátěž. Takže vyděsit se z krátkého vzestupu kortizolu po tréninku je asi podobné jako vyděsit se, že vám při běhu stoupl tep.

Káva

Kofein dokáže stresovou osu akutně ovlivnit a u některých lidí může zvyšovat kortizol nebo zesilovat pocit napětí.

To ale ještě neznamená, že každé espresso ničí nadledviny. Hodně záleží na dávce, zvyku, spánku, citlivosti člověka a hlavně na kontextu.

Jiná je jedna káva po snídani u vyspaného člověka a jiná šestá káva v pět odpoledne po čtyřech hodinách spánku.

Hladovění a diety

Když tělo nemá přísun energie, musí ji někde získat. Kortizol se na udržování dostupné glukózy podílí, takže výrazné hladovění nebo energetický deficit může být pro HPA osu další zátěží.

To neznamená, že každý člověk musí jíst každé dvě hodiny. Znamená to jen, že kombinace málo spánku + málo jídla + hodně práce + hodně tréninku není automaticky cesta k hormonálnímu osvícení.

Telefon a sociální sítě

Tady bych byla opatrná s větou „telefon zvyšuje kortizol“. Přímé důkazy nejsou zdaleka tak čisté.

Telefon ale dokáže výborně dělat něco jiného: držet naši pozornost v pohotovosti, natahovat pracovní den, narušovat večerní zklidnění a ukusovat ze spánku.

A to už je pro stresový systém docela slušná brigáda.

Kortizol a břicho: je „cortisol belly“ skutečná věc?

Termín cortisol belly zní báječně. Člověk se podívá na břicho a místo genetiky, jídelníčku, pohybu, spánku, menopauzy, inzulinové rezistence nebo obyčejného života má jednoho pachatele.

Kortizol s metabolismem tuku samozřejmě souvisí. U skutečně patologického nadbytku kortizolu, například při Cushingově syndromu, může docházet k typickému ukládání tuku v oblasti trupu a obličeje a zároveň k úbytku svalové hmoty.

Z toho ale neplyne:

Stejně tak nejsou lékařskými diagnózami internetové pojmy jako cortisol face, cortisol belly nebo „kortizolový typ postavy“.

Když je kortizolu opravdu moc nebo opravdu málo

Tady už se dostáváme od běžného stresu ke skutečné endokrinologii.

Cushingův syndrom

U Cushingova syndromu nejde o to, že jste měli náročný týden v práci.

Jde o dlouhodobou patologickou expozici vysokým hladinám glukokortikoidů. Příčinou může být například nadměrná tvorba ACTH, onemocnění nadledvin nebo léčba kortikoidy.

Mezi podezřelejší projevy patří hlavně jejich kombinace a postupné zhoršování, například:

• výrazná svalová slabost,
• snadná tvorba modřin,
• široké červenofialové strie,
• ztenčování kůže a horší hojení,
• vysoký krevní tlak,
• poruchy glukózového metabolismu,
• osteoporóza,
• typické změny rozložení tuku společně s dalšími příznaky.

Jedno větší břicho nebo několik špatných nocí Cushingův syndrom nedělá.

Adrenální insuficience

Na druhé straně může kortizolu skutečně chybět. To je například případ Addisonovy choroby nebo některých poruch hypofýzy.

Může se objevit výrazná slabost, hubnutí, nízký tlak, závratě, nevolnost, bolesti břicha nebo poruchy elektrolytů. U primární nedostatečnosti nadledvin se může objevit také nápadnější pigmentace kůže.

Adrenální krize je akutní a život ohrožující stav. Tady rozhodně nepatříme do sekce „dám si meduňku a uvidíme“.

A co „unavené nadledviny“?

Pojem adrenal fatigue neboli „únava nadledvin“ se stal obrovsky populární.

Teorie říká přibližně toto: člověk je dlouho ve stresu, nadledviny musí pořád vyrábět kortizol, časem se vyčerpají a začnou ho vyrábět málo.

Zní to logicky.

Jenže současná endokrinologie pro takové „vyčerpání nadledvin stresem“ nemá přesvědčivé důkazy a adrenal fatigue není uznávaná lékařská diagnóza.

Za stejnými potížemi může stát dlouhodobý nedostatek spánku, deprese nebo úzkost, anémie, porucha štítné žlázy, spánková apnoe, metabolické potíže, nedostatečný energetický příjem, jiné onemocnění nebo prostě několik různých věcí současně.

A právě proto není dobré člověka s výraznou únavou rovnou zavřít do škatulky „unavené nadledviny“ a přestat hledat.

Mám si nechat změřit kortizol?

Kortizol se dá vyšetřovat z krve, slin nebo moči. Ve výzkumu se používá například i analýza vlasů.

Ale pozor: každé měření odpovídá na trochu jinou otázku.

Jedna náhodná hodnota kortizolu není dobrý test na otázku:

„Jsem moc ve stresu?“

Výsledek ovlivňuje denní doba, aktuální stres, nemoc, fyzická aktivita, léky, hormonální stav i způsob odběru.

Dokonce i samotný odběr krve může být pro člověka stresor. Takže když někdo od osmi ráno sedí nervózní v čekárně, potí se a představuje si jehlu velikosti zahradní hadice, je dobré tuto drobnost při interpretaci nezapomenout.

Jak se vyšetřuje podezření na Cushingův syndrom?

Pokud má lékař skutečné podezření na patologický nadbytek kortizolu, používají se specializované testy. Může jít například o pozdně večerní slinný kortizol, volný kortizol v moči nebo dexametazonový supresní test.

Náhodný ranní odběr sérového kortizolu není univerzální test na „vysoký kortizol ze stresu“.

A teď TČM: kam patří kortizol podle čínské medicíny?

Nikam.

A to není chyba.

Tradiční čínská medicína vznikala dávno předtím, než někdo izoloval kortizol, popsal receptory nebo pojmenoval HPA osu. Proto bych byla velmi opatrná s větami typu:

• „kortizol jsou Ledviny“,
• „vysoký kortizol je stagnace jaterní Qi“,
• „nízký kortizol je nedostatek Jangu Ledvin“.

Tak jednoduché překlady mezi dvěma medicínskými systémy nefungují.

Čínská medicína se ale po tisíce let zabývá tím, co dlouhodobá zátěž dělá s člověkem. Jen používá jiný jazyk.

Stejný stres, úplně jiný člověk

Představte si pět lidí ve stejné firmě. Stejný šéf. Stejná uzávěrka. Stejná porada, která měla trvat dvacet minut a trvá dvě hodiny.

A přesto každý reaguje jinak.

A právě v tom vidím velkou sílu TČM. Neříká:

„Stres = jedna diagnóza = jedna bylina.“

Ptá se: co udělal stres právě s tebou?

Pozor na rovnici stres = Játra

Dnes se v TČM světě velmi často potkáte s tím, že stres automaticky znamená stagnaci jaterní Qi.

Ani to není tak jednoduché. Historický vývoj pojmu „constraint“ neboli sevření či stagnace je mnohem pestřejší a dnešní těsné propojení stresu, depresí a Jater je zčásti výsledkem moderního vývoje čínské medicíny.

Takže ano, Játra a hladký tok Qi mohou být u stresu velmi důležité. Ale ne každý vystresovaný člověk potřebuje automaticky rozhýbat Játra.

Byliny na kortizol? Tady brzdit.

Kdybych měla korunu pokaždé, když na mě vyskočí reklama na „adaptogen, který snižuje kortizol“, možná už tento článek píšu z lehátka někde u moře.

Byliny mohou ovlivňovat stres, spánek, nervový systém a pravděpodobně také některé části HPA osy. Ale adaptogen není synonymum pro snižovač kortizolu.

Kdyby byla nejlepší bylina ta, která co nejvíc srazí kortizol, mohli bychom člověka připravit i o reakci, kterou ve správný čas potřebuje.

Ašvaganda

Nejzajímavější lidská data máme v současnosti pravděpodobně pro ašvagandu – Withania somnifera.

Několik randomizovaných studií a novější metaanalýzy skutečně nacházejí u některých skupin užívajících standardizované extrakty pokles kortizolu.

Ale ani tady bych z ní nedělala bonbon „na kortizol“. Studie používají různé extrakty, různé dávky a různé skupiny lidí. Stále řešíme také dlouhodobou bezpečnost a vhodnost u konkrétních lidí.

Rozchodnice, ženšen, eleuterokok, bazalka posvátná...

U dalších rostlin označovaných jako adaptogeny jsou výsledky podstatně méně jednoznačné. Některé studie ukazují zajímavé účinky na únavu, stres nebo výkon, ale univerzální větu „normalizuje kortizol“ bych na etiketu ani do článku nedávala.

A naše obyčejné byliny?

Meduňka, chmel, kozlík nebo třeba mučenka nemusí mít na titulní straně nápis CORTISOL RESET, aby dávaly smysl.

Pokud člověku pomůže večerní bylinný rituál zpomalit, uvolnit napětí a vytvořit prostor pro spánek, je to podle mě mnohem poctivější způsob, jak o jejich významu mluvit.

Nemusíme každé uklidňující bylině přimalovat hormonální mechanismus, aby byla zajímavá.

Lékořice: krásný důvod, proč byliny nebrat naslepo

Lékořice je z pohledu kortizolu obzvlášť zajímavá. Její látky dokážou zasahovat do enzymu, který v některých tkáních kortizol převádí na méně aktivní kortizon.

Výsledkem může být zesílení některých účinků kortizolu. Při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání může lékořice přispívat k zadržování sodíku, ztrátám draslíku, otokům a zvýšení krevního tlaku.

Malé historické okénko: zázračný hormon, ze kterého se stal strašák

Historie kortizolu je skoro komická vzhledem k tomu, jak o něm mluvíme dnes.

Ve 30. letech minulého století vědci postupně izolovali steroidní hormony kůry nadledvin. Edward Kendall označoval jednotlivé látky písmeny. Dnešní kortizol byl známý jako Compound F, hydrokortizon.

Ve stejné době začal Hans Selye rozvíjet moderní pojetí biologického stresu a adaptační reakce organismu.

A potom přišel konec 40. let. Philip Hench a jeho kolegové použili kortizon u těžké revmatoidní artritidy a výsledky působily na tehdejší medicínu skoro zázračně.

V roce 1950 dostali Philip Hench, Edward Kendall a Tadeus Reichstein Nobelovu cenu za objevy týkající se hormonů kůry nadledvin.

Takže co má dělat normální člověk?

Především bych přestala honit jedno číslo.

Pokud nemáte skutečné endokrinní onemocnění, smysluplnější otázka než:

„Jak snížím kortizol?“

je:

„Dostává moje tělo během dne jasný signál, kdy má být aktivní a kdy už může pustit?“

Meditace, dechová cvičení, jóga, procházka, zahrada, les, teplá koupel nebo hrnek čaje mohou být součástí toho přechodu.

Nemusíme ale u každé procházky tvrdit, že „snižuje kortizol o 27 %“. Úplně stačí, že je vám po ní lépe a pomáhá tělu přejít z výkonu do klidu.

Nejčastější kortizolové mýty v jedné minutě

Kdy už nehledat odpověď na Instagramu

Únava, přibírání, nespavost nebo pocit stresu jsou velmi časté a většinou neznamenají Cushingův syndrom ani Addisonovu chorobu.

Vyšetření ale dává smysl, pokud se objevují neobvyklé, výrazné nebo postupující obtíže.

Kortizol není padouch. Je spíš šéf zásahové jednotky.

Kdybych měla celý článek shrnout jedním obrazem, kortizol bych nepřirovnala k jedu.

Je spíš jako šéf zásahové jednotky.

Když ho potřebujete, chcete, aby přijel rychle, přivezl energii, zorganizoval situaci a pomohl tělu zvládnout problém.

Ale nechcete, aby zásahovka tři roky bydlela v obýváku, svítila vám celou noc do očí a při každém zazvonění telefonu nastartovala majáky.

A možná právě tady se moderní medicína, obyčejná životospráva a tradiční čínská medicína potkávají více, než se na první pohled zdá.

Nejde o to jeden hormon umlčet.

Jde o to vytvořit tělu podmínky, ve kterých nemusí mít pocit, že je pořád pondělí ráno, nestíhá autobus a někde za rohem stojí divočák.

Časté otázky o kortizolu

Co je kortizol?

Kortizol je steroidní hormon vytvářený kůrou nadledvin. Podílí se na reakci na stres, metabolismu energie, regulaci krevního tlaku a ovlivňuje imunitní a zánětlivé procesy.

Je vysoký kortizol vždy špatně?

Ne. Kortizol je přirozeně vyšší ráno a může přechodně stoupnout při fyzické nebo psychické zátěži. Důležitý je kontext, denní rytmus a případné klinické příznaky.

Může stres způsobit vysoký kortizol?

Akutní stres může kortizol zvýšit. Při dlouhodobém stresu ale nemusí být kortizol jednoduše stále vysoký. Může se měnit denní rytmus i schopnost HPA osy reagovat na další zátěž.

Existuje adrenal fatigue?

„Adrenal fatigue“ neboli únava nadledvin není uznávaná lékařská diagnóza a není prokázáno, že by dlouhodobý psychický stres nadledviny vyčerpal tak, že přestanou vyrábět dostatek kortizolu. Skutečná adrenální insuficience existuje a vyžaduje lékařské vyšetření.

Jak poznám vysoký kortizol?

Podle jednotlivého příznaku to poznat nelze. Při podezření na patologický nadbytek kortizolu se používají specializované laboratorní testy a výsledek hodnotí lékař v souvislosti s příznaky.

Která bylina snižuje kortizol?

Nejpřesvědčivější současná data má ašvaganda, u které některé studie a metaanalýzy ukazují pokles kortizolu. To z ní ale nedělá univerzální bylinnou léčbu „vysokého kortizolu“. U většiny dalších rostlin jsou údaje o přímém vlivu na HPA osu méně jisté.

Co je nejlepší způsob, jak kortizol snížit?

U zdravého člověka obvykle není cílem kortizol jednoduše snižovat. Smysl má podporovat zdravý denní rytmus, pravidelný spánek, dostatek energie, pohyb, regeneraci a řešení dlouhodobých zdrojů stresu.