Moje napářka v 38. týdnu těhotenství

autorka článku - Hanka Antošová 

Pomalu ale jistě se blíží mé těhotenství do finále. Je tu 38 týden a já se chystám na svou historicky první napářku bylinkami. Je to krásný paradox, napařuji ženy, ale sama ji zatím neznám. I přes to všechno se na ni moc těším. Spousta žen mi popisuje krásné pocity, které při ní cítí, a já se jen usmívám a přeji jim to nejlepší.

Možná si říkáte, že těhotenství je přece kontraindikací pro napařování, ale pokud se chýlí vaše první část cesty ke konci, je dobré 14 dnů před porodem začít napařovat, aby se porodní cesty hezky vydezinfikovaly a uvolnily. A o to nám právě jde, abychom nemusely mít strach z nějakých stafylo nebo streptokoků, aby naše děti nemuseli brát antibiotika hned po porodu a aby byla naše hráz připravena na tlak a nepraskla nám a aby nás zdravotníci nemuseli nastřihávat (tohle by neměla být rutina!). To nechceme, jednak se potom jizva dlouho hojí, druhak nás naříznou na tom nejcitlivějším místě, co jako ženy máme – jde o první čakru, která je propojena s naší ženskostí více než jakékoli jiné místo na těle a také proto, že po tom co vykoukne hlavička tak se musí ramínko miminka opřít o naši hráz, vyčkat na další kontrakci a při dalším stahu vyjde krásně pomocí gravitace ven i tělíčko.

Proto bychom měly rodit v přirozené poloze – ve stoje, kleku, na čtyřech nebo na porodní stoličce a v žádném případě ne na zádech. Je to nepřirozené. Kostrč se nemůže posunout o 2 – 3 cm ven, tak jak má, ona totiž musí uvolnit cestu právě zmiňované hlavičce a v momentě kdy si lehnete tak se to prostě fyziologicky nemůže stát. Nehledě na to, že najednou nemáte kontrolu Vy, ale předáváte ji někomu jinému, cizímu. Rodit byste měla Vy a Vy byste si to celé měla řídit. Nerodíte jen dítě, ale rodíte se i Vy a to v Ženu a Matku.  Ale zpět k napářce :)

Takže dneska 18. 2. 2018 usedám na sedátko co mám na hrnci s horkou vodou, ve které jsou vyluhované 4 bylinky – levandule s měsíčkem na dezinfekci a maliník s mateřídouškou na změkčení hráze a uvolnění porodních cest (tuhle směs mám přímo namíchanou a dá se přímo koupit na webu - uvolnění porodních cest).

První napaření je většinou silné ve smyslu teploty, takže i já musím počkat trochu delší dobu, než mi pára trochu zchladne. Protože už mám 12kg navíc tak mne přes noc umí bolet boky, jak si na nich ležím. Střídám jen pravý nebo levý bok, na zádech nespím, aby si Mája neutlačovala dutou žílu a mohla hezky a plynule dýchat a přijímat všechny živiny. A taky mi při otáčení umí křupnout ve stydké sponě. Jsem tedy velmi zvědavá, co přinese napaření.

Tááák a je to tady, usedám a jsem překvapená, jak je pára teplá, ale zároveň velmi příjemná. Avšak cítím, jak se nemůžu pořádně uvolnit, jak jsem stažená vevnitř. Tak na to netlačím a jen pracuji s pánevním dnem, stahuji a zase uvolňuji a zároveň si představuji, jak všechno povoluje a jak se otvírá můj čípek a vnitřním zrakem koukám na hlavičku mé dcerky. Už se na ni těším, uvidíme, jaké datum si vybere. V hlavě se mi honí myšlenka - a co když se napařím a do 5 hodin porodím :)  Pak, ale tento pomyslný strach zahazuji a nechávám to jen na ní. Věřím jí. Tak jako věděla, že jsem připravená na těhotenství a další krok v životě, tak ví, kdy má přijít na tento svět. Věřím i svému tělu. Přece jen, podle mne je porod z 90% v hlavě ženy, ten zbytek je fyzický úkon. Tělo přijímá a udělá to, čemu uvěříte ve Vaší mysli. Jaké bylo mé překvapení, když najednou 20 minut za mnou a můj muž říká, už ti stačí, slez dolů :)

Tak tedy sesedám a ulehám po duchnu. Je to velmi příjemný a teplý pocit. Brní mi celý zadek. Moje spodní část těla je opravdu teplá, i nohy jsou teplé, tedy ne že bych je měla studené, ale jsou opravdu příjemně teploučké. Asi za hodinu usínám a probouzím se až ráno. V noci to bylo báječné. Žádné velké buzení, jen lehce při otáčení, ale hned jsem zase usnula. Žádné křupání stydké spony a ani žádné bolesti boků. Ráno se budím jako znovuzrozená plná síly a elánu něco dělat :)

Už se těším na další.