Horko podle těla, bylin a čínské medicíny

Jsme z jihu Moravy. Slunce tady umí péct, vinohrady se umí rozpálit, dvůr se umí proměnit v pánev a člověk si v červenci občas říká, že by se dal sušit vedle švestek.

Jenže poslední roky už to není jen obyčejné „letní teplo“. Přichází dny, kdy je horko těžké, dlouhé, únavné a tělo nemá čas si odpočinout ani v noci. A právě tehdy je dobré vědět, co se v těle děje, kdy si pomoci doma a kdy už zpozornět.

Horko totiž není jen číslo na teploměru. Je to zátěž pro srdce, cévy, pot, tekutiny, ledviny, hlavu, spánek, trávení i náladu. A z pohledu tradiční čínské medicíny je to také kvalita, která může vstoupit do těla, rozhýbat oheň, vysušit tekutiny, podráždit ducha Shen a oslabit střed.

Co dělá horko s tělem podle západní medicíny

Tělo je neuvěřitelně chytré. Když je venku horko, snaží se udržet vnitřní teplotu v bezpečném rozmezí. Dělá to hlavně dvěma způsoby.

Horko je zátěž pro srdce, cévy, ledviny, nervový systém i trávení. Větší riziko mají malé děti, starší lidé, těhotné ženy, lidé s nemocemi srdce, ledvin, cukrovkou, lidé užívající některé léky a také všichni, kdo pracují venku nebo ve špatně větraném prostoru.

Tohle píšu schválně natvrdo. Bylinky jsou krásné, čaje jsou krásné, máta je skvělá, ale zmateného člověka s přehřátím nebudeme zachraňovat meduňkou a poetikou. Tam patří stín, chlazení, voda po doušcích a podle stavu lékařská pomoc.

Horko podle čínské medicíny

V čínské medicíně není horko jen číslo na teploměru. Je to stav, který vstupuje do těla a ovlivňuje pohyb čchi, krve a tekutin.

Léto patří k prvku ohně a k srdci. Když je léto přiměřené, dává radost, otevřenost, chuť být venku, smát se, potkávat lidi, tančit bosky po trávě a jíst meruňky rovnou ze stromu.

Když je ale horka příliš, oheň začne přepalovat.

A teď pozor: člověk nemusí mít jen „horko“. Může mít zároveň horko nahoře a slabost dole, žízeň a přitom vodnaté trávení, přehřátou hlavu a studené nohy, pocit vnitřního žáru a zároveň vyčerpanou čchi.

Proto v TČM nikdy neplatí: „Je vedro, dejte všem chladivé byliny.“ To by bylo moc jednoduché. A tělo není nanukový box.

Proč nás v horku často zlobí trávení

V létě děláme jednu věc pořád dokola: venku je horko, tak do sebe lijeme ledové pití, ledovou kávu, meloun z lednice, zmrzlinu, salát, smoothie a večer grilovačku. A slezina sedí v koutě a tiše pláče.

Podle TČM slezina a žaludek milují pravidelnost, přiměřené teplo a jednoduchost. Když je zavalíme ledem, syrovým jídlem a cukrem, trávení zpomalí. Vzniká vlhkost. Člověk je pak těžký, unavený, nafouklý, může mít řídkou stolici, zahlenění, otoky nebo pocit, že je „uvařený zevnitř“.

Západní řečí: v horku tělo řeší termoregulaci a trávení těžkého jídla je pro něj další zátěž. Proto nám v horku většinou sedí lehčí jídla, menší porce, dostatek tekutin a jídlo spíš jednoduché než svíčková se šesti.

Co se učit od lidí z horkých krajin

Tady je dobré se dívat ne na klimatizované hotely, ale na obyčejné tělesné návyky.

Podobně je to s ostrým jídlem. Chilli a koření mohou vyvolat pocení, ale to neznamená, že si český člověk v paneláku bez průvanu, s refluxem a červeným jazykem má dát v poledne guláš se šesti s hromadou chilli a čekat osvícení.

Poučení z horkých krajin není: „Dělejme všechno jako oni.“ Poučení je: přizpůsobme rytmus, jídlo, pití a výkon počasí.

Jak s horkem může zacházet český člověk

Český člověk má jednu zvláštní vlastnost. Když je 35 °C, řekne si: „No co, musím posekat, zavařit, natřít plot, přerýt záhon a večer ještě ugrilovat krkovičku.“ A pak se diví, že mu je divně. V horku není slabost zpomalit. Je to moudrost, kterou znají všechny národy na jižní polokouli.

Když je opravdu horko, zkuste obyčejnou věc: namočit ručník, dát ho na šíji, opláchnout zápěstí a předloktí, případně dát nohy do lavoru s vlažnou vodou. Ne vždy je nutná ledová sprcha. Někdy je vlažné ochlazení pro tělo mnohem příjemnější než ledový šok.

Byliny, koření a rostliny, které pomáhají v létě

Byliny nejsou klimatizace. Ale umí tělo jemně vést. Některé osvěžují, některé podporují tvorbu tekutin, některé uvolňují povrch, některé pomáhají trávení, aby se člověk v horku necítil jako kvašená okurka v zavřené sklenici.

A co naše ledové čaje?

Tady krásně zapadají nové letní bylinné ledové čaje. Ne jako zázračná léčba horka, ale jako příjemný způsob, jak v létě pít něco lepšího než sladkou limonádu.

A co nějaké tablety, bylinné směsi nebo houby? Pomůžou?

Tohle je častá otázka. A odpověď je: někdy ano, ale ne jednou větou pro všechny.

V čínské medicíně totiž neřešíme jen to, že je venku vedro. Řešíme, jak na horko reaguje konkrétní člověk.

Bylinné tablety, čínské směsi nebo medicinální houby mohou být krásnou podporou, ale musí sedět na obraz člověka. Někdy je potřeba čistit horko. Někdy odvádět vlhkost. Někdy chránit tekutiny. Někdy uklidnit srdce. Někdy podpořit slezinu, protože člověk se sice cítí přehřátý, ale uvnitř je oslabený a studené věci ho jen dorazí.

A právě proto nejde poctivě napsat: „Tahle tableta vás ochladí.“ Tělo není klimatizace s jedním tlačítkem.

U medicinálních hub je to podobné. Houby nejsou letní limonáda. Jsou to hlubší podpůrné prostředky a je potřeba vědět, co chceme řešit. Někdy mohou pomoci s dlouhodobým oslabením, imunitou, vlhkostí, psychikou nebo spánkem, ale v akutním přehřátí není cílem naházet do sebe všechno, co máme doma ve skříňce.

Malý letní tahák podle TČM

Letní závěr

Horko není nepřítel. Léto k životu patří. Slunce dozrává ovoce, suší byliny, otevírá květy a vytahuje nás ven. Jenže stejně jako oheň v kamnech – když je ho akorát, hřeje. Když je ho moc, spaluje.

A tak se v létě nezkoušejme tvářit, že jsme nezničitelní. Nejsme. Jsme jen lidé, kteří mají krev, pot, srdce, slezinu, ledviny, nervy a občas i potřebu posekat trávu v největším pařáku, protože „teď mám čas“.