Opakované virózy u dětí

Začíná to novými bačkůrkami, svačinovou krabičkou a nadějí, že letos už to ve školce bude lepší. O čtrnáct dní později má dítě rýmu, maminka kašel, tatínek tvrdí, že jemu nic není, a babička vaří vývar pro celou rodinu.

Sotva se doma vypere poslední hromada kapesníků, přichází další kolo. Rýmu vystřídá kašel, kašel se přestěhuje do krku a za chvíli už nikdo přesně neví, jestli jde pořád o stejnou virózu, nebo si dítě ze školky přineslo novou.

U malých dětí je častější setkávání s infekcemi běžnou součástí života. Jejich obranyschopnost se teprve učí rozeznávat různé viry a pobyt v kolektivu jí nabízí opravdu intenzivní výukový program. Důležité ale není pouze to, kolikrát dítě onemocní. Mnohem více mi napoví, jak nemoc zvládne, jak dlouho se z ní vzpamatovává a v jakém stavu vstupuje do dalšího kola.

Kolik viróz je ještě běžných?

Zdravé malé děti mohou prodělat během roku klidně šest až deset nachlazení, zvlášť když začnou chodit do školky nebo mají doma starší sourozence. Jedna viróza navíc nemusí skončit přesně ve chvíli, kdy začíná druhá. Kašel po běžném nachlazení může nějakou dobu doznívat, takže zimní období někdy působí jako jedna nekonečná nemoc bez začátku a konce.

Samotné číslo proto není nejlepší měřítko. Všímám si hlavně toho, jak dítě mezi infekcemi vypadá. Jiné je dítě, které dostane osmkrát za rok rýmu, za několik dní ji zvládne a mezi nemocemi je čilé a spokojené. A jiné je dítě, které je od října do dubna bledé, unavené, zahleněné a z každé rýmy se pomalu sbírá.

Pozornost si zaslouží také situace, kdy každá viróza končí stejně. Jednou se vždy přesune do uší, jindy na průdušky, do dutin nebo na mandle. Tělo tím někdy velmi srozumitelně ukazuje své slabší místo.

Pro začátek akutního onemocnění doporučuju také náš článek Chřipky, virózy a nachlazení. Pokud se dítěti stále vrací stejný scénář, stojí za přečtení i článek Dětské typy, který ukazuje rozdíly mezi jednotlivými dětskými konstitucemi.

Imunita podle TČM není jeden vypínač

V tradiční čínské medicíně se obranyschopnost často spojuje s pojmem Wei Qi, který překládáme jako obranná čchi. Můžeme si ji představit jako hlídače, který obchází hranice těla. Kontroluje povrch, kůži, nos, krk a dýchací cesty a snaží se včas zachytit to, co přichází zvenčí.

Když je hlídač odpočatý, dobře živený a má pevnou bránu, zvládá svou práci celkem svižně. Když ale několik týdnů pořádně nespal, dostává k obědu hlavně rohlík, večer uklízí zbytky předchozí nemoci a ještě mu někdo nechal otevřené okno dokořán, nemůžeme po něm chtít stoprocentní výkon.

Wei Qi nevzniká sama od sebe. Opírá se o několik orgánových okruhů, z nichž jsou pro opakované dětské virózy nejdůležitější tři.

Když se virózy vracejí, nesnažím se proto najít pouze něco „na imunitu“. Hledám, kde se obranný systém rozpojuje. Někdy jsou slabší plíce a povrch, jindy střed a trávení. U dalšího dítěte zůstává po každé nemoci hlen a u jiného je hlavním problémem vyčerpání, přehřívání nebo suchost sliznic.

Proč některé děti chytí všechno, co kolem proletí

1. Slabší obranná čchi plic

Takové dítě snadno prochladne, bývá bledší, citlivě reaguje na změny počasí a každé nachlazení začíná podobně. Objeví se vodnatá rýma, kýchání, pokašlávání nebo zimomřivost. Někdy se dítě více potí při spánku nebo při běžné námaze.

Tady bývá důležité budovat odolnost hlavně mezi jednotlivými nemocemi. Nejde o to dítě během akutní virózy zahrnout vším, co má na etiketě slovo imunita. Mnohem důležitější je pravidelný spánek, teplé jídlo, přiměřený pohyb venku a podpora, která odpovídá jeho konstituci.

2. Slabší slezina, vlhkost a hlen

U další skupiny dětí vidíme horší chuť k jídlu nebo velkou vybíravost, nafouklé bříško, měkčí stolici, únavu a sklon k zahlenění. Rýma se táhne, kašel se vrací a po každé infekci jako by v těle něco zůstalo.

V TČM slezina nepředstavuje pouze anatomický orgán. Je to celý systém, který z jídla a pití vytváří energii a zároveň hospodaří s tekutinami. Když tento systém nepracuje dobře, zůstává po trávení něco jako mokrý nepořádek. Z něj se snáze tvoří vlhkost a hlen, které se potom usazují tam, kde je dítě nejcitlivější.

Proto někdy není první cestou další posilující směs, ale klidnější trávení, pravidelné jídlo a menší zátěž sladkostmi a celodenním uzobáváním.

3. Nemoc, která se úplně nedoléčila

Teplota už není, ale dítě stále pokašlává, je bledé, rychle se unaví, hůře jí nebo spí a nemá svou obvyklou jiskru. Po návratu do kolektivu rychle onemocní znovu.

Bez horečky ještě neznamená bez nemoci. Tělo může potřebovat několik dalších dnů, aby uklidilo následky infekce, obnovilo tekutiny, doplnilo sílu a vrátilo sliznice do normálního stavu.

Rozumím tomu, že pracovní život rodičů málokdy dovolí dítěti týdenní rekonvalescenční pobyt s výhledem do zahrady. I jeden klidnější den navíc ale může být cennější než další lahvička doplňku podaná ve spěchu před odchodem do školky.

4. Suchost a přetopené místnosti

Ne každé pokašlávání znamená hlen. Některé děti mají po nemoci suchý, dráždivý kašel, škrábání v krku, sušší nos a potřebu často polykat. Stav se zhoršuje v přetopených místnostech nebo v noci.

Tady bych nedávala automaticky silně vysušující nebo příliš aromatické byliny. Větší smysl mohou mít slizové rostliny, vlažné tekutiny, zvlhčení vzduchu a klidnější péče o podrážděné sliznice.

5. Horkost, která se ráda vrací do krku a uší

Některé děti reagují rychle a bouřlivě. Snadno se přehřejí, mívají zarudlý krk, výrazné mandle, bolest ucha, červenější jazyk nebo prudší teploty. V takové chvíli není vhodné dítě bez rozmyslu zahřívat jen proto, že „na virózu se přece musí vypotit“.

TČM rozlišuje, zda je na povrchu spíše chlad, nebo horkost. Stejná bylina proto nemusí být vhodná při každém začátku nemoci. Podrobnější rozdíly najdete v článcích Rýma, Kašel a jeho léčba podle TČM a Angína, zánět středouší a nosních dutin.

Akutní nemoc, nebo podpora mezi virózami?

Tohle rozlišení považuju za jedno z nejdůležitějších. Jinak pracujeme s dítětem, které právě začalo kýchat, je zimomřivé a rozjíždí se mu rýma. Jinak s dítětem, které už akutní příznaky nemá, ale je po nemoci unavené a oslabené.

Posilující směs podaná ve špatnou chvíli může být pro tělo těžká. Naopak směs určená pro akutní začátek nemoci není automaticky vhodná k několikaměsíčnímu užívání. U bylin opravdu neplatí, že když jedna lžička pomáhá, šest lžiček pomůže šestkrát rychleji.

Děti nejsou malí dospělí

Dětský organismus se rychle vyvíjí, rychle reaguje a také rychle mění obraz nemoci. Dítě může dopoledne jen trochu posmrkávat a večer už má úplně jiný stav. Snadno se přehřeje, ale stejně snadno prochladne. Trávení je ještě nezralé a velké množství doplňků, sirupů a směsí ho může zatížit.

U dítěte proto není cílem vytvořit domácí lékárnu o sedmnácti lahvičkách. Cílem je poznat hlavní směr a vybrat jednu nebo dvě rozumné věci, které spolu dávají smysl.

Trávení jako kořen dětské odolnosti

Když mluvíme o imunitě, většina lidí si představí vitamin C, echinaceu nebo nějaký velmi odhodlaný betaglukan. V TČM se ale často vracíme mnohem níž, k obyčejnému jídlu a schopnosti těla ho zpracovat.

Dítě může dostávat kvalitní potraviny a přesto z nich nevytvoří dost energie, pokud jí nepravidelně, celý den něco uzobává, zapíjí jídlo ledovým pitím nebo je jeho trávení dlouhodobě přetížené.

Když dítě snídá studený jogurt, dopoledne kapsičku, odpoledne sušenku a večeři dojídá při pohádce, slezina nemá úplně lázeňský pobyt.

Co bývá pro oslabený střed příjemnější

• pravidelná jídla bez celodenního zobání,
• teplé snídaně, polévky, vývary a kaše,
• rýže, kořenová zelenina, dýně, mrkev nebo pastinák,
• přiměřené množství ovoce podle ročního období,
• méně sladkostí a slazených nápojů,
• klidnější prostředí u jídla,
• čas na trávení mezi jednotlivými jídly.

Není potřeba dítěti slavnostně zabavit každý jogurt a vyhlásit doma vládu rýžového odvaru. Mléčné výrobky nejsou univerzální příčinou rýmy a není nutné je plošně vyřazovat. U výrazně zahleněných a citlivých dětí ale stojí za to sledovat množství, četnost, teplotu potravin a individuální reakci.

Více souvislostí najdete v článku Cukr a mléko nejen z pohledu TČM.

České byliny v období viróz

České bylinářství má pro období nachlazení krásné a praktické rostliny. Neexistuje ale jedna nejlepší bylina pro každé dítě a každou fázi nemoci. Důležité je vědět, co od ní právě potřebujeme.

Lípa a bez pro začátek chladného nachlazení

Lipový květ a květ černého bezu patří mezi tradiční byliny podávané v počátcích nachlazení. Hodí se do teplého čaje, který dítě pomalu popíjí v klidu a teple. Je ale potřeba sledovat, zda dítě skutečně působí prochladle, nebo už je výrazně rozpálené a má suchý, červený krk.

Mateřídouška pro aromatickou péči o dech

Mateřídouška je výraznější, aromatická bylina tradičně spojovaná s dýchacími cestami. Dobře zapadá tam, kde potřebujeme směs rozhýbat a dodat jí vůni. U suchého, podrážděného krku ji ale ráda vyvažuju jemnějšími slizovými bylinami.

Jitrocel, divizna a sléz pro citlivý krk

Jitrocel, divizna a sléz patří mezi klasiku našeho bylinářství. Sléz je bohatý na slizové látky a krásně zapadá do péče o suché a citlivé sliznice. Divizna se tradičně pojí s dýchacími cestami a jitrocel bývá součástí čajů i domácích sirupů.

Kmín, fenykl, anýz a koriandr pro bříško

Semena kmínu, fenyklu, anýzu a koriandru připomínají, že cesta k větší odolnosti někdy nezačíná v nose, ale v břiše. V tradičním bylinářství se používají pro pocit lehkosti, klidnější trávení a příjemnější zpracování jídla.

Šípek jako součást běžného rodinného pití

Šípek se hodí do běžných rodinných čajů a přináší ovocnější chuť. Nemusí být jen léčebným nápojem podávaným ve chvíli, kdy už všichni leží. Může být součástí normálního pitného režimu v chladnější části roku.

Co dětské odolnosti často škodí, i když to myslíme dobře

Příliš rychlý návrat do kolektivu

Dítě sice nemá teplotu, ale pořád je unavené, hůře jí a pokašlává. V takové chvíli může být obranná čchi stále oslabená. Pokud to situace dovolí, dopřejte mu ještě trochu klidu.

Přetopený a suchý pokoj

Suchý vzduch dráždí nos, krk i dýchací cesty. Větrání, nepřetápění a přiměřená vlhkost bývají někdy praktičtější než další sirup.

Neustálé střídání přípravků

V pondělí betaglukan, v úterý echinacea, ve středu houba, ve čtvrtek sirup od sousedky a v pátek už nikdo neví, po čem dítě vlastně dostalo průjem. Více produktů nemusí znamenat lepší výsledek.

Příliš mnoho sladkých sirupů

Jeden sirup nemusí být problém. Když se ale během dne sejdou sladké léky, vitaminové želé, ochucené pití, sušenky a několik dalších doplňků, výsledné množství cukru už může být značné.

Otužování bez ohledu na konstituci

Přiměřený pobyt venku a postupné zvykání na chlad mohou být užitečné. Bledé, unavené a zimomřivé dítě ale nepotřebuje soutěž o nejstudenější sprchu. Nejdřív musí mít z čeho vytvářet teplo.

Jak poznat, že se stav opravdu zlepšuje

Imunita se často nespraví jedním velkým skokem. Zlepšení přichází po menších krocích. Nejdřív si všimnete, že rýma trvala pět dní místo dvou týdnů. Potom že se nepřidal kašel. A jednoho dne zjistíte, že jste celý měsíc nekupovali nové kapesníky.

Jak se zorientovat v našich produktech

Nechci z tohoto článku udělat katalog, ve kterém dítě potřebuje osm produktů a rodič další brigádu, aby je zaplatil. Jednotlivé směsi dávají smysl v různých situacích. Níže proto najdete jednoduchou orientační mapu.

Všechny související směsi najdete přehledně v kategorii Opakované virózy.

Kdy už opakované virózy neřešit jen doma

Byliny, režim a TČM mohou být krásnou podpůrnou vrstvou. Neměly by ale překrýt stav, který potřebuje vyšetření lékařem.

K pediatrovi patří také dítě, které neprospívá, hubne, je dlouhodobě nápadně bledé a unavené, prodělává neobvykle těžké infekce, opakované zápaly plic nebo mezi jednotlivými nemocemi vlastně nikdy není zdravé.

Antibiotika mají své důležité místo u bakteriálních infekcí a komplikací, o jejichž léčbě rozhoduje lékař. Na běžné virové infekce ale nepůsobí.

Dětská imunita je spíš zahrada než zeď

Dětská imunita není zeď, kterou jednou natřeme zázračným sirupem a máme na několik let hotovo. Je spíš jako zahrada. Potřebuje pravidelnost, výživu, odpočinek, čerstvý vzduch a také čas.

Někdy je potřeba podpořit její hranice. Jindy vysušit přebytečné bláto, které TČM označuje jako vlhkost a hlen. A někdy je nejlepší chvíli nic nového nesázet a nechat půdu jednoduše odpočinout.

Když se virózy vracejí pořád stejným způsobem, sledujte nejen nos a krk, ale také trávení, spánek, energii, pocení, teplotní nastavení a jazyk. Právě v těchto drobných souvislostech bývá často schovaná odpověď na otázku, proč jedno dítě virózou proběhne za několik dní a druhé si ji předává z rýmy do kašle a zase zpátky.